Zachránený Bak (II.) |
Ďalší priebeh chcem dokumentovať originálmi mailov z Čiech: |
7.3.2005 Bak byl zlatý..spinkal skoro celou cestu. Častokrát jsme stavěli, aby doplnil tekutiny a vyčural se.. Po jídle by se tzv. utloukl.. oči by snědli co vidí, ale žaludek by to nezvládl. Ale jedna věc je pro něj tragická - když vidí, že si bereme bundy a vodítko, dělá že neslyší, otočí hlavu - leží bezvládně, nechce se vůbec postavit na tož jít dobrovolně ven. Tak jej nosíme ven, vždy se rychle vyčůrá, případně vykadí a maže domů...Po každé jej doneseme o něco dál, aby musel chodit...vždy ho to unaví. Má strach, že ho necháme venku, má strašnou radost, když je s námi doma. Už není tak apatický jako na začátku. Jak někoho vidí nebo na něj někdo promluví tak vrtí stále ocáskem a reaguje na slova. |
8.3.2005 Ouška se lepší a gangréna - černání a odumírání tkáně se zastavilo. Ocásek, tedy jeho konec -měl taky černý, myslela jsem, že jej má taky omrzlí, ale dnes veterinářka řekla, že je o nějaký článek zkrácený, ukouslý. Tak že to bude taky v pohodě - masáže to spraví. |
14.3.2005 Chci Vám oznámit jednu bezva zprávu: náš Bak už je zdráv!!!!!!!! |
Nuž, čo dodať? Správni ľudia v správnom momente, veľké srdce pre zvieratá, ochota pomôcť. Bak ďakuje pánovi Vaňovi zo Zvolena za osobitnú starostlivosť, Ivanke Zuzinovej za webovú stránku - bez nej by sme sa o ňom nedozvedeli. Ja som išla poňho rada. Pani Romana z Čiech a jej rodina Bakovi zachránili život... Aktuálne z Ašu, 16. 5.2005: " Dělá nám radost, má radost z pohybu, už si i s radostí hraje. Začíná z něho být pěkný pejsek. Je to naše zlatíčko!!!!" |